Návrhový vzor

Návrhový vzor představuje vzor nebo příklad správného řešení nějaké běžné úlohy při vývoji software.

Výhodou použití návrhového vzoru je snížení složitosti pracovního procesu, protože se zkracuje čas psaní kódu. Všechny vzory mají již předem napsané názvy, což také usnadňuje interakci mezi vývojáři.

Mezi nevýhody lze zaznamenat to, že u vývojářů se objevuje pokušení použít zvolený vzor, i když ne všechny jeho funkce jsou potřeba pro realizovaný produkt.

Existují základní typy návrhových vzorů:

• Vzor delegování (Delegation pattern) předává odpovědnost za provedení svého chování přidruženému objektu.
• Vzor funkčního designu (Functional design) poskytuje pro každý modul konkrétní funkci, která se provádí s minimálním vedlejším účinkem na ostatní moduly.
• Neměnitelné rozhraní (Immutable interface) vytváří neměnitelný objekt.
• Rozhraní (Interface) zajišťuje strukturování programů pro jednodušší jejich pochopení.
• Značkovací rozhraní (Marker interface) se používá pro označení přítomnosti nebo nepřítomnosti implementace atributu nebo anotace.
• Kontejner vlastností (Property container) přidává další vlastnosti do vnitřního kontejneru třídy namísto toho, aby jednoduše rozšířil třídu o nové vlastnosti.
• Kanál událostí (Event channel) vytváří kanál, kterým jdou zprávy ve vzoru vydavatel - předplatitel. Pro tento účel má tento vzor zástupný objekt, který není ani vydavatelem, ani předplatitelem, ale pouze zajišťuje jejich spojení.

Podívejte se také na